Today was the most beautiful flight in my life. Beautiful weather, breathtaking views. Perhaps even thanks to that I have not gone crazy during those 10 hours in one plane. But first things first.
Můj let L začal v Amsterdamu. Tam teda žádné pěkné počasí nebylo. Pouze šeď, šedošedá šeď. A to žádná módní vojenská, ale zastaralá ocelová šeď. Nad Islandem (díky bohu) ještě bylo zataženo, tak jsem se vyhnula zbytečnému sentimentu. Jenže Grónsko mě dostalo. A to i přes to špinavé okno.
My flight F strarted in Amsterdam. But you can't expect any good weather in Amsterdam. It was just grey, greyish grey. And no modern Military grey, plane outdated Ocean grey. It was still overcast over Iceland (thanks god) so I avoided unnecessary sentiment. But Greenland got me. Despite the dirty window.
Na začátku jsem dlouho jsem přemýšlela, jestli jsou to ještě mraky, když jsem konečně zaostřila na pevninu v pozadí
In the beginning I was wondering for long whether those are still clouds, when I finally focused on the land in the background
a nevěřila svým očím, až jsme konečně přiletěli blíž, jak se na droboulinké střepiny rozlámal led,
and couldn't believe my eyes, when we finally came closer, how all the ice broke into tiny slivers,
a když jsme přeletěli nad skalnatá pobřeží, pokrytá sněhem a ledem, modrá si vytvořila své cesty, kterým vzdorovaly jenom kusy ledu,
and when we flew above the rocky coast, covered in snow and ice, blue paved its way, defied only by the bits of ice,
aby je přece jen ledovec přemohl mocným pokusem o hladkou bílou pustinu, čemuž se moře urputně bránilo,
and yet be overcome at last by the mighty iceberg's attempt to create a smooth white wasteland, to which the sea fought back fiercely,
a po lítém boji, jehož rozměry plní člověka jak úžasem, tak hrůzou,
and after the savage battle, the scope of which inspires both awe and dread,
vytvořil sníh a led v moři něco, co patří spíše jako snímek do elektronových mikroskopů,
the snow and ice created something seems rather like a picture from an electron microscope
než do arktické pustiny.than arctic wastelands.
Stále jsem plna až posvátého obdivu k přírodě, která mi dnes ukázala svou krásu v celé své šíři. Hodinový přelet nad Grónskem rozhodně patří k mým nejkrásnějším zážitkům v životě!
I am still full of astonishment by the wonders of the nature that revealed so vastly for me today. One hour flight over Greenland certainly belongs to the most beautiful experiences in my life!