Připravuji se na svůj druhý přednes v rámci zdejšího bakalářského semináře a zatím to vypadá, že se mám opravdu na co těšit. Rozhodla jsem se částečně opustit téma své bakalářské práce, tedy, opustit svůj milovaný algoritmus a věnovat se té krásné obecné teorii, ze které vzešel.
I am in the process of preparation for my second talk at the bachelor seminar. So far, it looks that it's going to be a lot of fun for me. I decided to partly desert my thesis topic, that is, lay off my beloved algorithm and entertain myself with the beautiful theory, from which it arose.
Samozřejmě, kdyby to šlo jen tak, říct si, že teď začnu pracovat, to bych si skákala. Nicméně jen taková hloupost jako podívat si na program semináře, kdo o čem povídal, se většinou zvrtne v prozkoumávání nové a zajímavé matematiky. Dnes mě nadchlo jedno z nabízených témat bakalářských prací, a to velmi propracovaný způsob zvonění kostelních zvonů (možná to má co do činění s tím, že v Leidenu zvony zvoní pořád), viz zde:
http://pub.math.leidenuniv.nl/~jongrsde/bachsem-2015/change_ringing.pdf
Of course, if only it were possible to say that you're going to start working and actually do so, I would be so happy. However, even such a stupid little thing as to look at the program of the seminar to see who was talking and what about can make me explore all the new and exciting mathematics. Today I was amazed by one of the thesis topics, it is a very intricate way how to ring the church bells (maybe it has something to do with the fact that in Leiden there are always some bells ringing), see the link above.
Zejména stránka na wikipedii (dostupná pouze v angličtině) je pro mne skvělé pročtení. To je ovšem dáno tím, že některá slova si v hlavě překládám jedním jediným (osvědčeným) způsobem. Třeba "quite" snad pokaždé překládám jako "docela", nicméně již několik let spokojeně používám "docela" ve významu poněkud podobnému slovu "poněkud" (a nikdo z mých konverzačních partnerů si nikdy nestěžoval). Takže $n!$ je pro velké $n$ poněkud velké číslo. A kdo z vás se tomu nechichotá, nemá ponětí o matematice či kráse a rozmanitosti českého jazyka :)
Especially the page at Wikipedia is a beautiful read for me. This might be given by the fact that I tend to translate some words in a peculiar way, which is bound to make me giggle. Such as "quite", which I've been long using (somewhat inaccurately) as "somewhat" - nobody has ever complained. So $n!$ is a somewhat large number for $n$ somewhat large. And those who are not giggling know nothing about mathematics or the beauty of languages :)
Já věděla, že se nemám pouštět do filozofování o jazyku. Ze skříně na mě vypadl kostlivec, křivda na historii, které jsem nezabránila, když jsem mohla. Slovo řád je jedno z nejvíce nadužívaných pojmenování v matematice. Pokud to někdo trumfnete, ráda změním svůj žebříček. Nicméně v teorii čísel a algebře se s řády setkáváte pořád. Není proto divu, když objektu pocházejícímu z Dedekindova ordnung, anglicky prostě order, má smysl říkat po vzoru našich ruských bratří порядок, tedy pořádek. Avšak tímto se dopouštíme velkého omylu, neboť Dedekind sledoval biologickou klasifikaci pocházející od Carla Linného, když už jsme měli rod a třídu (genus a class), další objekt pojmenoval prostě řád. Avšak jakmile jednou zavedete notaci, už se od ní těžko upouští...
I know I shouldn't have started thinking about languages. I opened the closet and the skeleton fell on me, such injustice done to history that I didn't prevent even though I should have. The word order is one of the most overused words in mathematics. If anyone thinks they can beat it, I will be more than happy to change my top list, however, in algebra and number theory, there are orders everywhere. In Czech, it does make some sense to avoid order, coming from Dedekind's ordnung, by making use of a Czech translation of the local version of our Russian brothers, which is порядок. However, doing this we make a huge mistake because Dedekind was making use of Linnaean taxonomy, since we've already had genus and class back then, which makes the Czech notation the same řád as any other order is. But once you fix a notation, you cannot easily abandon it...
Tak, už jsem opět klidná. Objektivně uznávám, že v tomto případě o pojmenování zas tak nejde. Tady žádnou škodu nenapáchá, protože řád i pořádek mají zhruba stejně daleko k jakékoliv představě o objektu, který jsem ani nepopsala. Což mi připomíná mé nedávné opětovné toulky topologií, tam si myslím, že na českou terminologii můžeme být opravdu pyšní. Není divu, národe Eduarda Čecha (http://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_%C4%8Cech). Ach, jak skvěle se nám topologie učí, když každý pojem hned prozradí, o co vlastně jde. Ale možná je to tím, že mne topologii učil topolog a spíš než počítat jsem se od něj naučila představovat si...
So I've calmed down again. I have to admit that, in this case, the name does not matter at all. It doesn't do any harm here since both řád and pořádek are equally far from any useful visualization of the object I have not really described. But it reminds me of my recent repeated perambulation in the realms of topology, in which we, the Czech, can be really proud of our nomenclature. No surprise, since we are the nation of Eduard Čech (http://en.wikipedia.org/wiki/Eduard_%C4%8Cech). How easy it is for us to learn topology when every name reveals the true nation of the object. But maybe I am biased since I was taught topology by a topologist and more than to compute I learnt to see...
Žádné komentáře:
Okomentovat