So today I gave my first talk at the bachelor seminar. With one of the organizers of the seminar abroad and my local supporter down with a flu, it was a more relaxed opportunity to speak, just one teacher and the students. But even this way I was very nervous and that impacted my performance. However, it is over now and people promise that it is going to improve in time.
Tak jsem dneska poprvé povídala na bakalářském semináři. Vzhledem k tomu, že jeden z organizátorů je pryč a můj místní "podpůrce" byl přemožen chřipkou, byla to o něco pohodovější příležitost na prezentaci, jen jeden učitel a studentíci. Ale i tak jsem byla hodně nervózní a dost to ovlivnilo můj výkon. Nicméně, už to mám za sebou a všichni slibují, že se to bude postupně lepšit.
Only that it doesn't seem to work like that. Despite the nontrivial effort I have invested in becoming more relaxed during public speaking (and talking to people my subconsciousness considers important), I have not become any less nervous, only more conscious of the mistakes I make and my inability to avoid them. But perhaps with more time I will get used to it. And perhaps, combined with even more experience, it will one day feel okay.
Akorát to tak opravdu nevypadá. Přese všechnu nemalou snahu, kterou jsem investovala do toho, abych byla uvolněnější během mluvení na veřejnosti (a mluvení s lidmi, které mé podvědomí považuje za důležité), nestala jsem se nikterak uvolněnější, jenom jsem si víc vědoma všech chyb, které dělám, a své neschopnosti se jim vyhnout. Ale přece jen doufám, že si na to časem zvyknou. A třeba přeci jen s ještě většími zkušenostmi se jednoho dne budu cítit fajn.
Nevertheless, I have thought a lot about my thesis, about all the steps and how to simplify them in my mind and what is the true reason to do that, I have thought about subtle connections to things hiding in the backstage, but also strengths and weaknesses especially when compared to other methods. And I made some experiments. Everybody says that getting your hands dirty is the best way in mathematics. So I am digging, though, still at the surface, so it's more like poking the surface with some primitive tools. But it does give me a nice idea of what is happening in my theory. Examples are quite nice. Especially when I don't have to do things by hand.
Ale alespoň jsem hodně přemýšlela o své práci, o všech těch krocích a jak si je zjednodušit v hlavě, proč je vlastně provádím, hodně jsem přemýšlela o drobnostech, které se za tím vším schovávají, ale taky o síle a slabostech, zejména v porovnání s ostatními metodami. A taky jsem začala experimentovat. Všichni říkají, že v matematice není nad to ušpinit si trochu ruce. Tak se v tom vrtám, i když pořád docela po povrchu, takže spíš šťourám primitivními nástroji. Ale mám z toho pěknou přestavu o tom, co se v té teorii děje. Příklady jsou docela pěkné. Zejména když je nemusím dělat ručně.
I think it is one of the biggest deterrents in mathematics for me, seeing all the computations needed to compute the details. It is great to know the theory, but if one wants to see it really works, one has to spend a lot of time doing technical computations, most of which are very susceptible to overwriting and simple numerical mistakes. And I know that I simply can't do that. I can spend hours and hours on simple examples, chasing all the stupid typos I have made along the way. I understand that asking (a) Sage to tell you the solution is not the perfect way to learn things, but when I understand the proof, when I understand what is happening, I still want to execute some examples for my entertainment. I do not need to be present during the actual interrogation because some of the necessary techniques should be kept out of the public eye, but having your example reveal or confirm all the facts you asked for gives you a lot of satisfaction.
Myslím, že je to pro mě jedna z nejvíc odpozujících částí matematiky, když vidím všechny ty výpočty, které potřebuju, abych se dostala ke všem detailům. Je super znát veškerou tu teorii, ale když chcete pochopit, jak to doopravdy funguje, musíte se pustit do dlouhých technických výpočtů, většina z nich je velmi náchylná na přepsání a numerické chybky. A já vím, že já to prostě dělat nemůžu. Dokážu strávit hodiny a hodiny nad jednoduchými příklady, dohledáváním všech těch přepisů a hloupých chybiček, co jsem stihla vyrobit. Chápu, že ptát se [slovní hříčka na Sage / mudrc] na výsledek není ten nejlepší způsob, jak se naučit věci, ale když už rozumím důkazu, když vím, co se cestou děje, pořád chci pro své pobavení [slovní hříčka na execute - popravit / splnit příkaz, instrukci v kódu] nějaký příklad. Nemusím být přítomna po celou dobu výslechu, protože některé nutné postupy by se měly držet mimo dosah věřejnosti, ale když ten příklad odhalí či potvrdí všechna fakta, na které se ptáte, je v tom velké uspokojení.
Žádné komentáře:
Okomentovat